
S tichem plným světel
po polích tmy jsem možná snil
Procházel jsem modrou skálou
vítr čekání mě vyplenil
To já jsem učil sirény zpívat
tam dole pod vodou
V zítřejších městech
kde jsem včera žil
V rozkvetlém tymianu teď motýli spí
zas ležím v jejich náručích
Ve stejných hodinách den je už potřetí
stále ten známý hřích
Zabloudit ve větách beze slov
najít se v objeveném hledání
Stále jít a stále beze stop
Ve řvoucí samotě váhání
To já jsem učil sirény zpívat
tam dole pod vodou
V zítřejších městech
kde jsem všera žil