Okolomě blog

Po horečné noci plné obav z probuzení jsem nechtěl otevřít oči. Strach, že zaplaším sen, prodlužoval tmu ve které jsem viděl zázrak a nemohl jsem se s ním rozloučit. číst dál

Dej mi prosím nůž, číst dál

Čím poměřím lásku? číst dál

Není moc chvil v životě, kdy by člověk radši vymazal vše co prožil. Udělat si takový autobrainwashing po ráně kladivem. Jako není moc chvil v životě, kdy si naopak přeješ pamatovat vše i když to hraničí s masochysmem. číst dál

Její pravidelný vlahý dech mě svým nezaměnitelným tepem pulzoval kolem krku. Cítil jsem její teplo přitisklé ke svému boku, jako by se bála té noční samoty, která nás před tím dělila na metry. číst dál

S tichem plným světel číst dál

Snad byl jsem slepotou hluchý číst dál

Dřív bylo první věcí, kterou jsem po ránu udělal, zapálení cigarety. Teď šmátrám po telefonu a horečně hledám zprávu. Zase další ráno s napětím, jestli se ozve. Chtěl bych jakýkoli vzkaz... jen malinko vědět. Všeho je moc a jí je málo. číst dál

Tak nějak cítím věci někdy jinak než je určeno. Postupně však k tomu smeřuji neochvějným sidestepem podél hranice reality. Myslet si, že marnost počínání v určitém čase je definitivní, je - dle stávájícího vnímání - naprosto zcestné, neřku-li zoufalé, ba naprosto debilní. číst dál